Nesbírám cookies 3. stran.
Dne 23.1.2015
2 citáty zaslané Víťou:
"Proti trampotám života dal Bůh člověku tři věci - naději, spánek a smích." Immanuel Kant - německý filosof
"Úspěch znamená, být pánem svých vizí. Neúspěch znamená, být otrokem svých obav."
:-)
2. příspěvek od Vás, vložen 10.10.2014
Zlatá střední
Názvem tohoto příspěvku nemám na mysli střední školu, ale střední „cestu“. Vyváženou volbu tzv. střední cesty v různých oblastech života.
Sama s tím mám trochu problém, protože se vždy pro něco nadchnu a sklouznu pak k takovému tomu ode zdi ke zdi, ale životní praxe, naslouchání druhým a vyzkoušení si sama na své vlastní kůži, jak to pak dopadá, když člověk není uvážlivější, mne spolehlivě ke střední cestě zase dovede a jen potvrdí starou lidovou moudrost, kterou znali generace dávno před námi. Je to ale někdy opravdu těžké, najít pro své konání tu správnou míru.
Nedávno jsem četla článek o muži, který se jmenoval Li Ching-Yuen a prý se dožil 256 let. Měl by to být v historii nejstarší člověk. Za svého života měl 23 manželek a vychoval prý 180 potomků.
Když zemřel, měl vlastní zuby i vlasy a ti, kteří ho znali, říkali, že ještě ve 200 letech vypadal na padesát. Byl bylinkář a taoista a zanechal konkrétní rady pro všechny, kteří mají v úmyslu řídit se jeho příkladem. Zde uvádím jen některé rady a zkráceně, pokud si chcete přečíst více, zde je odkaz: http://www.seberizeni.cz/nejstarsi-clovek-se-dozil-256-let/
Držel se tří základních pravidel:
1. Nikdy v životě nespěchej, vykonávej vše pozvolna, ber vše klidně a dopřej si tolik
času, kolik potřebuješ.
2. Vyhýbej se extrémním emocím. Prudkým citovým bouřím by se měl člověk vyhýbat
především, když je starší. Nic neokrádá tělo tak rychle o energii, jako prudké citové
výlevy
3. Cvič denně čchi-kung.
Jsou to moc pěkné rady, ale většině těch, kteří si je přečtou je jasné, že je bude obtížné v našem uspěchaném světě, kde jeden honí druhého a kde je plno stresových situací, dokonale a zcela dodržovat.
Ale zkusme to tedy alespoň z poloviny, alespoň občas tou střední cestou jít, vždyť by nám bohatě stačilo dožít se ve zdraví alespoň poloviny toho, čeho se dožil tento chytrý muž. Pak by nám nevadilo ani pracovat až do 70 let, protože bychom ještě dalších 58 let hezky pobírali důchod a užívali si zaslouženého volníčka a ještě ke všemu určitě zdraví.
Tak vám i sobě přeji, abychom se těmito chytrými radami dokázali alespoň trochu řídit a když nebudete cvičit právě čchi-kung, tak si pro sebe někdy alespoň zatancujte.
Víťa Dnesstředněšťastná
1. příspěvek od Vás, vložen 3.10.2014
Každý den mám jiné příjmení
A kdyby jen každý den! Někdy se mi tak „zadaří“, že mám v jednom dni příjmení i několik. Tak abych to trošku vysvětlila:
V posledních letech se snažím poslouchat více intuici a vnímat své pocity a podle toho se řídím již od rána. Kafíčko si dám pěkně do hrnečku, který mne „osloví“. Dnes mne například oslovil hrneček dovezený mou dcerou z Řecka, s nápisem (byť již téměř nečitelným): Ničeho se neobávám, nic neočekávám, jsem svobodný. To je opravdu úžasně zklidňující větička.
Jindy mne osloví hrneček s pejskem, ptáčkem, šnekem (to když se mi do ničeho nechce) …Jsou to prostě hrnečky pocitové.
Také korálky řeším podle nálady. Už dávno jsem odložila zlatý řetízek, zlatý prstýnek a zlaté náušnice. Každý den stejná, tak to ani náhodou. Jeden den jsou to korálky modré, druhý den barevné, dřevěné…a někdy nosím klidně týden ty samé, jak se mi zachce. Jsou to prostě korálky náladové.
A ta má příjmení? Tak to je jednoduché, protože se to řídí úplně stejným principem a ještě navíc konkrétní situací, ve které se ocitám. Ta příjmení uvádím na konci e-mailu, který si občas pošlu se svými dospělými dětmi a nemusím ani moc popisovat, co se děje, stačí jen kratičká zpráva a přidat to správné příjmení a děti vše pochopí z mého podpisu. Je to výstižné, občas vtipné a abych pravdu řekla, nějak se mi tím podpisem vždy uleví, protože jednoduchou formou vyjádřím, jak se právě cítím, zejména když se děje něco nepříjemného, a to aniž bych třeba moc lamentovala, a nebo zahlcovala řádky negativními slovy.
A tak mé děti na konci dopisu například čtou podpis: Mamuša Celášťastná, Dnesnaštvaná, Užzasdobrá, Stálepřekvapená, Moczvědavá, Jakoobvyklenepoučitelná, Trochunesvá …
To samé čtou i mé kamarádky, kterým se samozřejmě nepodepisuji Mamuša, ale z příjmení, která jsou většinou složeninou více slov, jasně poznají, v jakém se nalézám rozpoložení. Už jsme si na to všichni tak zvykli, že nám to přijde naprosto normální.
Je úlevné chovat se po většinu dne tak, jak se opravdu člověk cítí a dát průchod své intuici a náladě alespoň v maličkostech, jako je právě ten výběr hrnečku, korálků, šátečku, pro pány třeba trička, košile či kravaty. Každý si jistě dokáže najít to své, v čem se odráží i jeho nálada či očekávání. Každý moc dobře ví, co mu dělá radost, jen nesmí zapomínat podívat se občas do svého nitra či vzpomenout si, co mu vždy radost dělalo.
Je moc důležité neohlížet se zas až tak na ostatní a pokud to jen trochu jde, chovat se, oblékat se a prožívat i drobnosti podle sebe. Každý je moc a moc důležitý, a když jste spokojení a klidní, přenášíte to hezky na své okolí a aniž byste si to uvědomovali, pomáháte tím ostatním.
Přeji všem tedy dobrou náladu a pocit klidu a doufám, že budu moci občas přispět nějakým postřehem či úvahou na tyto krásné stránky „Zklidnění bytostí.“ Neboť klid je nám zapotřebí všem.
Víťa Dnesklidná